Večer jsme poseděli, Standa si dal svého vysněného hejka k večeři, poseděli jsme u aut a kolem půl jedenácté šli spát. Bohužel v okolí našich stanů se rozjela kempová diskotéka, která končila kolem půl jedné, vykládalo se, křičelo a smálo se do tří. V 5:30 kolem jdoucí spoluobčané začali bušit do kovového plotu a budit osazenstvo kempu. Ani hlídající Nimrod s Becherem to nebyli schopni uhlídat. Do toho samozřejmě kolem projíždějící auta a vlaky. Po spaní v přírodě, kde jsme byli, kromě medvědích rodinek, široko daleko sami, byl tenhle zážitek opravdu nezapamatováníhodný.

Já věděl, že kempy nejsou nic pro mě, tady jsem byl rozhodně naposledy. V 6:30 máme sbaleno a vyrážíme, protože tady už není nic, kvůli čemu by stálo za to zůstávat.

Na D1 si na chvíli zdřímnu, Standa využije mé chvíkové nepozornosti a rozkňíkává Felociped na 140 km/hod. 🤦🏻

Na D5 naś kolem jedoucí pán troubí a ukazuje palce nahoru. Budeme si muset zvyknout na to, že jsme teď influenceři. 🤷🏻‍♂️

Děkuji všem, co se mnou jeli, těm co nám přáli a bavili se s námi. Bylo to opět super, k úplné spokojenosti nám chybí jen ten medvěd. 🫣