Po nalepení nezbytných nálepek na už tak dost oblepená auta a koupení dálniční známky sedáme do našich ořů a vyrážíme vstríc první divočině – Moravě.

Felociped dostal, kromě opravy kývajícího se kola, vyvážení kol a nový “sportovní” filtr, takže na dušnost si náš motor teď rozhodně stěžovat nemůže. Doufáme, že to přidá alespoň jednu kobylu do toho řídkého stáda, které chováme pod kapotou.

Už u Rokycan přemýšlíme o bezpečnostních prvcích našeho vozu a kvůli absenci airbagů zvažujeme vycpat přístrojovku polštáři. Když míjíme náklaďák tak blízko, že bych mu mohl pohodlně za jízdy otevřít dveře, začínám to vidět jako dobrej nápad.

Na přivaděči v Praze na nás křičí řidič kamionu a ukazuje palec nahoru. Jsme hvězdy. 🤷🏻‍♂️ Kopřifka se zařadila v koloně moc brzy a ztrácí na nás, už na začátku se ukazuje, že výkon motoru není to, co rozhoduje. 😅

Standa pouští ukázku z hudby, která hraje u nich doma při klidných večerech. Musím říct, že song “Bába spí” od interpretů Churaq Sputnik & OG PAV se do mého srdce zapsal tak hluboce, že budu potřebovat terapii a silnou medikaci, abych se tohohle zážitku alespoň částečně zbavil.

Na pokraji smrti hladem dojíždíme na D1 k McDonald’s, kde zjišťujeme, že jim vypadl proud a nevaří. Standa se nejdřív lekl, že po nás slečna chce zaplatit parkovné, naštěstí nám jen chtěla říct, že nevaří. Je rád. Jedeme dál, ale já už šilhám hlady. To nám to hezky začíná.

Pavel si stěžuje, že se to auto od minulého roku nějak srazilo. Nemůžu než souhlasit, to naše taky. 😩

Aha, tak koukám, že je blackout v celé Praze a okolí. My jsme v pohodě, nám elektrika zatím funguje, vařič máme plynovej.. 🤷🏻‍♂️

Vysílení žízní nás i aut jsme sjeli do Rousínova, protože tankovat benzín za 40,- Kč se nám nechce. Míjíme první benzínku a jedeme až na další na konci města. Posádka Kopřifky prská, ale nemá vedoucí funkci a tak nás se skřípotem zubů následují.

Stavíme ve Vyškově v Kauflandu pro snídani. Městečko je hezké, až na toho pána, co smrděl od pečiva až k lahůdkám, docela i útulné.

Za Kunčicema jsme měli v kopečku na trojku problém předjet cyklistu. Na naší obranu – vypadal jako profík, co minul odbočku na etapě Tour de France, nicméně po podřazení jsme se mu v půli kopce mohli vysmát 💪🏻😂 Tihleti snobové v příléhavých trikotech, na kolech, co stojí 15x víc než naše kára, nás nemůže ohrozit. Bylo to velké vítězství a večer to náležitě oslavíme. 

U Zubří jsme si v CHKO Beskydy vyhlédli moc pěkný místečko na spaní, bohužel místní paní nevypadala, že má pochopení pro náš vjezd do zákazu vjezdu a chr. krajinné oblasti. Cesta pěkná, bohužel končila na kopci u baráku. Škoda, jedeme dál směr Rožnov.

Míjíme 3 motorkáře s plyšovýma medvědíma hlavama, kraj je tady drsný. 😂😂

Co to je za kraj, tohle??? Kam vede cesta, tam je nějaká chalupa a najít neobydlenou loučku je naprosto nemožný. Projíždíme zákaz vjezdu a vjíždíme do Biskupských lesů, kde se na dlouho ztrácíme. Není tady jediná mýtina, jen hustý les. Standa si brblá pod vousy, že to bylo špatný a teď se to bude zhoršovat. 😂

Míjíme chalupu starého Brůny, stojí venku, sekeru v ruce a při pohledu na nás se divně kývá. Má chalupu v lese úplně mimo civilizaci, co mě zaujalo byla ohrádka tak 1x1m s 10 hudrujícími krocany. PRYČ odsud!

Našli jsme jediný místo na přespání, je hluboko v lese na štěrkové cestě.