Večer proběhl pod plachtou. Musím říct, že verze dvě už je skoro konečná, protože nikam neprší, nikam nám neteče a my jsme v suchu. Zase jsme jednou nad přírodou zvítězili.

Měl jsem poslední možnost, jak si rozšířit své obzory v oblasti myslivosti, tak jsem toho neváhal využít. Kromě toho, že liška je “zvíře myslivosti škodící” jsem se konečně i naučil…

…jak vypadá správný výřad. 😂

Ráno zjišťujeme, že máme oleje v motoru zase méně a doufáme tedy, že ta soja, ve které stojíme, bude krmná a ne určená na export do ČR.

Vyrážíme. Felociped dělá další nové zvuky, které doteď nedělal. Snad to ještě ten kousek doklepe. 🙏🏻

Odjíždíme z Polska. Konečně kurwa.

Přejíždíme hranice a kocháme se kopcovitou krajinou. Shodujeme se, že do placatých zamí už určitě nepojedeme 🤦🏻‍♂️

Tak jo, beru zpět všechno, co jsem o Trutnovu napsal. Po natankování na Truntovské zapadlé benzínové stanici, se Felociped probudil k životu a dokáže na dálnici jet i 150 km/hod. To město má budoucnost. ☝🏻

Stavíme za Prahou na Rudné na závěrečný hamburger a naše cesta se chylí ke konci. 😏

Přejeli jsme za dva dny Evropu od severu až do Plzně, ale jediné zůžení na dálnici je u Berouna 🤦🏻‍♂️

Ujeli jsme 4821 km, kdybysme jeli jedním směrem, dojeli bysme skoro do Turkmenistánu. Užili jsme si společný čas a spoustu srandy, jen výběr trasy a té severské destinace nebyl šťastný. Jezdit po placatých zemích, ve kterých je zima jak v ruském filmu, nás nebaví, tak snad se příští rok potvrdí zvěsti a pojede se do Bosny. 🙏🏻

Děkujeme za pozornost, jś děkuju všem spolucestujícím a příští rok nashledanou! ❤️