Den 8. a 9. Cesta domů
Při dojezdu do cíle, dřív než jsme se stačili domluvit co a jak, Kuba vyskakuje za jízdy v kempu a než stihneme vystoupit z auta, rozbaluje stan. Hlavně aby jsme mu nerozmlouvali pařbu s novými kamarády! 😂 Nevadí, přes obavy z nočního veselí parkujeme a jdeme do vesnice. Já chytám sociální fóbii hned po příchodu, Standa o něco později. Kuba nosí piva tak rychle, že místní na sebe začínají nervózně pokukovat a tiše vysílají toho nejstřízlivějšího s náklaďákem do OrsawyRead More
Den 7. Rumunská snídaně, termály a cíl
Ačkoliv podle Standových “Němců” neměla spadnout ani kapka, hned po zalehnutí do stanu se spustila velká bouřka. Standa prchá do auta, kde sleduje jak 1,5 hodiny lítají blesky kolem našeho ležení na kopci, ale zaklíná se tím, že mi nechal odemčenou mojí půlku auta. Zbytek výpravy, která tam byla ponechána na smrt, spokojeně spí ve stanu. Hledáme, kde si koupíme něco k snídani. Kuba vbíhá do pravého rumunského garážového krámku aby zjistil, že kromě pečiva a cvičených pavouků nás tamRead More
Den 6. – Transalpina, filtr a žába na prameni
Po Transalpině stoupáme a objevujeme první nepatrnou závadu na Felocipedu – měli jsme defekt na filtru, takže byl nefunkční a všechen ten prach a písek šel rovnou do motoru. Nevadí, alespoň máme po výbrusu. 😄 Opraveno lepící páskou a stoupáme dál. Dosáhli jsme vrcholu Transalpiny. Felociped má po výbrusu motor lepší než novej, dal to v suché karoserii (pravda, půlku Transalpiny jsme museli mít ve zdejším vedru puštěné topení, abysme to neuvařili). Jsme ve výšce 2111m nad mořem! Po vrcholuRead More
Den 5. – Vítr, lom a čekání na medvěda
Naše redakce se omlouvá za zpožděné vydání, bohužel Karpaty jsou na signál skoupé. Večer jsme po uvaření večeře poseděli, mávali na projíždějící domorodce a sledovali blesky na obzoru, které se blížily naším směrem. Bouřka nakonec nepřišla, jen trochu pršelo, ale vítr letěl rychleji než porno časák v klášteře. Raději jsme ještě ukotvili pořádně stany (hlavně Standa ten jeho, co vypadá jako když vypadl z Kinder vejce) a šli spát. Ještě videa ze včerejška ⬇️ Po snídani jsme vyrazili vstříc prvnímuRead More
Den 4. – Pastevec, hory a hardcore
Naše večerní ležení bylo, kromě sledování dalekohledem, jestli nás nenajde někdo z našich souputníků a nebude nás obtěžovat svou přítomností, poměrně poklidné. Při přípravě večeře hlídka oznámila blížící se stádo ovcí. Poučeni z National Geographic víme, že kromě medvědů jsou nejnebezpečnější pastevečtí psi, proto jsme lehce znejistěli. Standa navrhoval sejmout nejdřív baču, ale neshodli jsme se. Ten nakonec dovedl stádo až k nám na kopec, zastavil se, prohlížel si nás a divně se kýval. Vyslali jsme k němu Kubu sRead More
Den 3. Hmyz, offroad a další
Po rychlé večeři už za tmy, jsme šli spát. Je tady takový vedro, že jsme spacáky sice rozbalili, ale nepoužili. K téhle noci je třeba ještě něco poznamenat. To místo, co jsme si v noci v nouzi vybrali v ořechovém sadu mezi slunečnicovým a kukuřičným polem, mělo velké kouzlo. Mravenců, škvorů a dalších zástupců hmyzí říše tady byly, nebojím se to napsat naplno, celé rodiny! Něco v noci kolem stanů neustále vraždilo zbytek fauny, takže do ticha se každou půlRead More
Den 2. – Kinedril, Maďarsko a hranice
Budíček v 6:15. S Kubou se nám chce čůrat, tak budíme zbytek expedice. Nechce se jim, ale nedá se nic dělat. Kuba musí řešit hned po ránu neodkladné zážitosti a navzdory radám zkušených zálesáků odchází vstříc medvědímu doupěti. Loučíme se s ním. Dnes jsme vyrazili s mou maličkostí za volantem. Je něco, co je třeba o naší posádce vědět: můj ctěný spolujezdec má spoustu skvělých charakterových vlastností, ale jeho schopnost cestování jakýmkoliv dopravním prostředkem na sedačce vedle řidiče se rovnáRead More
Den 1 – Startujeme
Večírek byl větší než se obecně očekávalo, Karlova třešňovice se stala pověstným hřebíčkem do rakve. Kopřifka dostala nový ventilátor a Standa výtku, protože to celé byla prý jeho chyba. Říkali. 🤷🏻♂️😂 Standa mě hned po ránu odsoudil se slovy “že ti není hanba”, za použití sprchy a převlečení do čistého oblečení. Při zvuku deodorantu na mě koukal s bázní v očích, zřejmě se s touhle procedurou ještě nesetkal. Pokusím se mu předat co nejvíc, ale zase zázraky po mně nechtějte.Read More
Den 0 – Cesta na start
Startujeme! Po několikaměsíčních přípravách, opravách a plánování se konečně přiblížil ten posvátný okamžik a my se vydali na cestu. Rozdělili jsme se do dvou skupin. První skupinu – skupinu Beverly Hills – pro jednoduchost ji budeme nazývat skupinou A – jsem vedl já a jejím dalším členem byl kolega Standa. Jeli jsme ve voze Škoda Felicia 1.3 se standardním vybavením a s radiálními pneumatikami. Druhá skupina – Kokoti s.r.o. – pod vedením Klatovsko-Staroplzenecké kliky, nazývejme ji opět pro zjednodušení skupinouRead More