Bydleli jsme v pensionu u milého, německého manželského páru na sklonku života. Pokoje byly čisté, sž na sprchový kout, kde by nejeden český mykolog zajásal při objevu nových druhů. Je nám to jedno, osprchovat se v pitné vodě je blaho.

Dáváme si večeři a zjišťujeme, že kromě toho, že paní domu vesele švitoří jen německy, její kuchuřské umění napovídá, že se nevyučils zrovna v hotelu Intercontinental. 🫣

V noci kvákají v celém okolí žáby tak hlasitě, že neslyším ani vlastní chrápání. Psi a kohouti se můžou jít zahrabat, tady vládnou žáby.

Zlatohlávek přilétl na Pavlovo tričko, které se přes noc sušilo na balkoně. Je potřeba dát klukům kredit za to, že jedou pd minulého pátku pořád a vytrvale v jednom Gumbalkán triku, které si koupili na startu. Po návštěvě Bukurešti se na nich najednou objevilo několik map pokladů a mouchy se táhnou za jejich strojem, ale kluci nepovolili a drží. To se cení tohle.

Pavlík taky prosedl postel. 😂

Sundaváme Vraníky, nasazujeme naše krásné zimní pneumatiky z roku 2003 a vyrážíme vstříc Maďarsku. Tam bych raději ani nepřibržďoval.

Míříme k maďarským hranicím a zjišťujeme, že se nám z Felocipedu v tom exotickém zahraničí nějak rozutíkaly koně. Po dálnici jedeme 110 km/hod s plynovým pedálem na asfaltu. Koníci, kteří zůstali, už jsou zpocení a nechce se jim táhnout.

Přijíždíme do kolony rumunsko-maďarských hranicích. Směrem z Maďarska je výrazně větší, spousta tamních se snaží utéct z té bídy. 😅

Zastavili jsme v Szegédu na oběd, dali si hamburger a shake a jedeme dál. Ten shake mě možná bude ještě mrzet 😳 U vjezdu do města jsou silážní jámy, takže to tady smrdí víc než v Kopřifce. To město přímo láká k návštěvě.

Může se zdát, že tady celou dobu straním Maďarům, ale jen tak pro ilustraci, i průměrný maďarský holub vypadá jako po 3 rozvodech.. 🤷🏻‍♂️

Stavíme pro jistotu každých 100 kilometrů, aby Felociped nebyl zadýchaný a odpočinul si. Není to auto na dálnice, je to trhač šotoliny s král offroadu 😅

Míjíme pravděpodobně světoznámou onkologickou kliniku Nádorvaros a jsme u hranic se Slovenskem.

Nějaký Maďar má stejnou frekvenci na vysílačce jako máme my. Pořád nám do toho kecá, Standa mu vyráží dech perfektně vysloveným maďarským slovem, které se naučil na lahvičce s Domestosem na záchodě. Maďar cosi odpovídá a dál na to nemá co říct. 😅

Dojíždíme na Senecká jezera. Je tady prý krásně. Říká Standa.