Chráněno: Mise Švédsko – den 6.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
Večer jsme poseděli, Standa si dal svého vysněného hejka k večeři, poseděli jsme u aut a kolem půl jedenácté šli spát. Bohužel v okolí našich stanů se rozjela kempová diskotéka, která končila kolem půl jedné, vykládalo se, křičelo a smálo se do tří. V 5:30 kolem jdoucí spoluobčané začali bušit do kovového plotu a budit osazenstvo kempu. Ani hlídající Nimrod s Becherem to nebyli schopni uhlídat. Do toho samozřejmě kolem projíždějící auta a vlaky. Po spaní v přírodě, kde jsmeRead More
Bydleli jsme v pensionu u milého, německého manželského páru na sklonku života. Pokoje byly čisté, až na sprchový kout, kde by nejeden český mykolog zajásal při objevu nových druhů. Je nám to jedno, osprchovat se v pitné vodě je blaho. Dáváme si večeři a zjišťujeme, že kromě toho, že paní domu vesele švitoří jen německy, její kuchuřské umění napovídá, že se nevyučila zrovna v hotelu Intercontinental. 🫣 V noci kvákají v celém okolí žáby tak hlasitě, že neslyším ani vlastníRead More
Večer se k nám připojila posádka jiného vozu. Posedělo se, popilo, celou dobu nás hlídal šéf všech místních pasteveckých psů. Je to nejmenší pes ze všech, takovej, co ho ve škole šikanovali a on si to teď kompenzuje vedením psího gangu. Dali jsme mu housku, chleba a sýr a spal u nás a hlídal celou noc. Je to vostrej týpek. Standa ráno vylézá ze stanu a nevypadá dobře. Hledá boty a podezírá našeho psího kamaráda, že mu je ukradl. VčeraRead More
Pro hledání místa k přespání jsme museli jet daleko za Bukurešť, protože jsme chtěli spát na kopci a kolem Bukurešti není ani jeden. Po dojetí k prvnímu kopci sjížíme k dálnici, zatím co slunce už povážlivě zapadá. První cestička nahoru vede kolem několika místních snědých gentlemanů evidentně na zahradu jednoho z nich. Raději se otáčíme a jedeme hledat, gentlemani nám ale při odjezdu vesele mávají. Další cestička vede po panelové cestě vysoko, ale končí závalem, navíc u stáda ovcí, jejichžRead More